ČASOVÁ OSA:
Na časové ose jsou zachyceny události, které předcházely perzekuci českých a moravských Židů za druhé světové války, a samotný průběh perzekuce.
Barevně jsou znázorněny události týkající se šesti dětí, jejichž osudy výstava přináší.
1918 | 1918–1933:
Výmarská republika – období demokratického režimu v Německu |
|
1921 | Adolf Hitler předsedou NSDAP (Národně-socialistické německé dělnické strany) |
|
1925 | vydání knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf
|
|
1928 | 1. 2.:
v Praze se narodil Petr Ginz |
|
5. 7.:
v Praze se narodila Alice Justitzová |
||
1930 | 24. 10.:
v Děčíně se narodila Eva Löwidtová |
|
1931 | 16. 6.:
v Praze se narodil Martin Glas |
|
1932 | 3. 1.:
v Pardubicích se narodil Pavel Werner |
|
1933 | 30. 1.:
Adolf Hitler jmenován německým kancléřem |
|
20. 3.:
zřízení koncentračního tábora v Dachau |
||
1934 | 26. 1.:
v Praze se narodila Růženka Friedová |
|
30. 6.:
„noc dlouhých nožů“ - zlikvidováni velitelé oddílů SA (Sturmabteilung) |
||
1935 | 15. 9.:
na sjezdu NSDAP přijaty tzv. „norimberské zákony“ |
|
1936 | 7. 3.:
vstup německé armády do demilitarizovaného pásma v Porýní |
|
1938 | 13. 3.:
obsazení Rakouska německou armádou - tzv. Anschluß |
|
29. 9.:
mnichovská dohoda – Velká Británie, Francie, Německo a Itálie se bez účasti československých zástupců dohodly na odstoupení pohraničních území ČSR Německu |
||
5. 10.:
československý prezident Edvard Beneš abdikoval a odešel do exilu v Londýně |
||
9. 11. - 11. 11.:
na území Německé říše (i v zabraném čsl. pohraničí) rozpoután pogrom známý pod názvem „křišťálová noc“ – vypálena či poničena většina synagog, vyrabovány židovské obchody a mnoho Židů zabito či odvlečeno do koncentračních táborů |
||
listopad 38 - září 39:
umožnena emigrace vybraných dětí z Rakouska, Německa a Protektorátu Čechy a Morava do Anglie |
||
30. 11.:
Emil Hácha jmenován prezidentem Československé republiky |
||
prosinec 1938:
příchod
Nicholase Wintona do Prahy |
||
14. 3.:
vypraven první
dětský transport z Prahy do Anglie s 20 dětmi |
||
1939 | 14. 3.:
vyhlášení samostatného Slovenského státu |
|
15. 3.:
obsazení českých zemí německou armádou |
||
16. 3.:
vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava |
||
březen 1939: v protektorátu přijata tato protižidovská nařízení: • zákaz výkonu profese židovským advokátům • zákaz pracovat ve veřejné správě, ústavech a institucích • zákaz pracovat u soudů • zákaz vyučovat ve školách • zákaz výkonu praxe pro lékaře „neárijského původu“ ve všech zdravotních zařízeních |
||
19. 4.:
vypraven druhý
transport z Prahy do Anglie s 36 dětmi |
||
29. 4.:
vypraven třetí
transport z Prahy do Anglie s 29 dětmi |
||
13. 5.:
vypraven čtvrtý
transport z Prahy do Anglie s 61 dětmi |
||
2. 6.:
vypraven pátý
transport z Prahy do Anglie se 123 dětmi |
||
21. 6.:
vydáno nařízení říšského protektora Konstantina von Neuratha o židovském majetku, kterým vstoupily na území Protektorátu Čechy a Morava v platnost norimberské zákony |
||
červenec 1939:
zákaz výuky židovských dětí na německých obecných a středních školách |
||
1. 7.:
vypraven šestý
transport z Prahy do Anglie s 241 dětmi. Transportem odjíždí i Alice |
||
20. 7.:
vypraven sedmý
transport z Prahy do Anglie s 76 dětmi, mezi nimi Aličina sestra Mimka |
||
28. 7.:
v Praze vzniká z podnětu okupačních orgánů Ústředna pro židovské vystěhovalectví |
||
srpen 1939:
Židům zakázáno navštěvovat hostince a kavárny, pokud nemají prostor vyhrazený pro Židy |
||
2. 8.:
vypraven osmý
transport z Prahy do Anglie s 68 dětmi |
||
1. 9.:
ZAČÁTEK DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY |
||
1. 9.:
připravovaný největší dětský
transport z Prahy do Anglie již neodjel |
||
září 1939: • povinnost pro Židy odevzdat rozhlasové přijímače • zákaz pro Židy vycházet po 20. hodině |
||
říjen 1939:
možnost propustit zaměstnané Židy k prvnímu dni v měsíci bez udání důvodu |
||
listopad 1939:
zřízeny vázané židovské účty, jimiž smějí Židé disponovat jen se souhlasem finančních úřadů |
||
v průběhu roku 1939: • Židé vyloučeni ze všech spolků • Židé nesmějí navštěvovat sportovní hřiště ani jako diváci |
||
1940 | leden: • všechny platby ve prospěch Židů musí být odváděny pouze na vázaný bankovní účet • Židé nesmějí řídit podniky, které byly převedeny do árijských rukou |
|
únor: • vyhlášena povinnost pro Židy přihlásit stav majetku k 31. 12. 1939 • Židům zakázány návštěvy divadel a kin |
||
březen: občanské legitimace Židů označeny červeným písmenem „J“ |
||
květen: zákaz přístupu Židů do všech veřejných sadů a zahrad v Praze |
||
14. 6.: v Malé pevnosti v Terezíně zřízena policejní věznice pražského gestapa |
||
červenec: Židům zakázána plavba na parnících |
||
srpen: • pro Židy stanovena nákupní doba 11 - 13 a 15 - 16.30 hod • zákaz přijímání židovských žáků do škol s českým vyučovacím jazykem • Židům definitivně zakázán vstup do kaváren a restaurací |
||
září: Židé smějí jezdit tramvají jen v posledním voze a na zadní plošině |
||
listopad:
Židům zakázáno měnit bydliště a opouštět jeho obvod |
||
prosinec:
Židům zakázán přístup do některých ulic v centru Prahy |
||
1941 | leden: • Židům konfiskovány telefony • Židům zrušen příděl jablek • Židům přikázáno odevzdat řidičské průkazy |
|
únor:
zákaz rybaření pro Židy |
||
březen:
Židé nesmějí dostávat poukázky na šaty |
||
červen:
Židům zrušeny příděly cukru |
||
červenec:
Židům je zapovězen přístup do všech lesů, včetně soukromých |
||
srpen:
Židům odebrány příděly luštěnin |
||
září: • zákaz pro Židy opustit bez policejního povolení obvod bydliště • všem Židům od 6 let věku nařízena povinnost viditelného označení žlutou šesticípou Davidovou hvězdou • zákaz vstupu Židů do veřejných knihoven • zákaz veřejného provozování nebo reprodukování hudby židovských autorů |
||
říjen: • Židům zakázáno kouřit tabák a obstarávat si tabákové výrobky • Židé mohou používat pouze nejnižší třídu vlaků • Židé mají zakázáno odebírat holicí mýdlo • zákaz poskytnout Židům ovoce a cukrovinky • zákaz prodat nebo darovat Židům marmelády a džemy • zákaz prodeje sýrů • zákaz prodat nebo darovat Židům ryby, drůbež nebo zvěřinu • Židé ztrácejí nárok na plat v době nemoci, na nemocenské příplatky, na rodinné příplatky • Židé ztrácejí nárok na placenou dovolenou • Židé smějí být zaměstnáni pouze ve skupinách, odděleně od ostatních zaměstnanců • Židé nesmějí být vyučeni v oboru |
||
10. 10.:
na poradě u Reinharda Heydricha
Terezín určen jako vhodné místo pro soustředění většiny protektorátních Židů a rozhodnuto o deportaci části protektorátních Židů do Lodže a Minsku |
||
listopad:
Židé nesmějí odebírat cibuli |
||
24. 11.:
první transport do Terezína – tzv. Aufbaukommando (komando výstavby) čítající 342 mužů |
||
30. 11.:
počátek deportací celých rodin z území protektorátu |
||
4. 12.:
příjezd druhého komanda výstavby čítajícího 1000 mužů do Terezína |
||
10. 12. 1941:
Eva deportována s rodiči transportem L z Prahy do Terezína |
||
1942 | leden:
povinnost pro Židy odevzdat kožichy a vlněné předměty |
|
9. 1.:
první transport z Terezína na východ – cílem je Riga v Lotyšsku |
||
20. 1.:
konference ve Wannsee, na které byla dohodnuta koordinace „konečného řešení židovské otázky“ |
||
16. 2.:
zrušení terezínské městské obce; nadále je Terezín vyhrazen jen Židům, kteří mají být umístěni v uzavřených sídlištích |
||
16. 4.:
Martin deportován s rodiči a bratrem transportem St-Ez z Prahy do Terezína |
||
2. 6.:
první transport Židů z Německa do Terezína |
||
27. 6.:
poslední civilní obyvatelstvo opustilo Terezín |
||
červen 1942:
Židům nakázáno nahlásit psy, kočky a okrasné ptactvo |
||
3. 7.:
zrušeny civilní názvy ulic v terezínském ghettu, ulice označeny písmeny L a Q (Langestrasse a Querstrasse) |
||
6. 7.:
Terezín se stává „otevřeným městem“ s výjimkou částí pro židovské vězně nepřístupných |
||
18. 9.:
nejvyšší početní stav vězňů v celé historii Terezína – 58 491 osob |
||
24. 10.:
Petr deportován transportem Ca z Prahy do Terezína |
||
26. 10.:
počátek deportací z Terezína do
Osvětimi-Birkenau – od nynějška jediného cíle všech transportů vypravených z Terezína na východ |
||
9. 12.:
Pavel deportován s rodiči a sestrou transportem Cg z Pardubic do Terezína |
||
17. 12.:
Friedl Dicker-Brandeisová je deportována do Terezína; zde se věnuje výuce kreslení |
||
18. 12. 1942 – 30. 7. 1944:
každý pátek vychází časopis
Vedem (celkem vyšlo 82 čísel) |
||
1943 | 18. 3.:
dobudován a otevřen silniční obchvat kolem Terezína, jehož izolace tak byla dovršena |
|
21. 4.:
zřízena „Banka židovské samosprávy“ |
||
1. 5.:
zrušen název „Ghetto Terezín“ a zavedeno pojmenování „Židovské sídliště“ |
||
7. 7.:
povinnost žen vězněných v Terezíně hlásit těhotenství; pokud žena otěhotněla v Terezíně, byl nařízen potrat |
||
24. 8.:
příjezd dětského transportu z likvidovaného ghetta v Bialystoku v Polsku do Terezína – 1300 dětí, které jsou drženy v nejpřísnější izolaci kvůli utajení informací o situaci v Polsku |
||
6. 9.:
všechny transporty na východ od tohoto dne vydávány za transporty pracovního nasazení |
||
září 1943:
transport 5000 vězňů z Terezína do
Osvětimi-Birkenau, kde byli ubytováni v tzv. terezínském rodinném táboře |
||
23. 9.:
premiéra dětské opery Brundibár v Magdeburských kasárnách (do podzimu 1944 uskutečněno 55 repríz) |
||
28. 9.:
Petr deportován do
Osvětimi, neprošel selekcí, zemřel v plynové komoře |
||
29. 10. 1943 – březen 1944:
v Terezíně vychází dětský časopis
Kamarád (celkem vyšlo 19 čísel) |
||
19. 11.:
počátek
„zkrášlování města“ v terezínském ghettu – „Verschönerung der Stadt“ |
||
prosinec 1943:
další hromadný transport terezínských vězňů do rodinného tábora v
Osvětimi-Birkenau |
||
15. 12.:
Pavel transportován do rodinného tábora v
Osvětimi |
||
22. 12. 1943 – 2. 5. 1944:
v Terezíně vychází časopis
Domov (celkem vyšlo 10 čísel) |
||
1943 – 1944:
v Terezíně vychází časopis
Nešar (celkem vyšlo 13 čísel) |
||
1944 | leden 1944 – únor 1944:
v Terezíně vychází časopis
Hlas půdy (celkem vyšla 3 čísla) |
|
leden 1944 – červen 1944:
v Terezíně vychází časopis
Bonaco (celkem vyšlo 6 čísel) |
||
25. 2. 1944 – 24. 8. 1944:
v Terezíně vychází časopis
Rim Rim Rim, (celkem vyšlo 23 čísel a 3 zvláštní vydání) |
||
únor 1944 – května 1944:
v Terezíně vychází časopis
Noviny (celkem vyšlo 9 čísel a 3 obrazové přílohy) |
||
8. 3.:
hromadná vražda českých a moravských Židů, kteří byli pro příjezdu v září 1943 umístěni v rodinném táboře v
Osvětimi-Birkenau |
||
květen:
poslední hromadný transport z Terezína do rodinného tábora v
Osvětimi-Birkenau |
||
23. 6.:
návštěva delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže a dánské vlády v Terezíně |
||
10. 7.:
proběhla selekce v rodinném táboře v
Osvětimi-Birkenau |
||
10. – 12. 7.:
likvidace terezínského rodinného tábora, zplynování těch, kteří selekcí neprošli |
||
16. 8. – 11. 9.:
natáčení propagandistického filmu v Terezíně |
||
září až říjen 1944:
tzv. likvidační transporty z Terezína do
Osvětimi |
||
září:
znovu vychází časopis
Kamarád (čísla 20-21) |
||
4. 10. 1944:
Eva deportována spolu s maminkou do
Osvětimi |
||
podzim 1944:
vzniká v Praze Výbor křesťanské pomoci židovským dětem, jehož členem je
Přemysl Pitter |
||
2. 11.:
zastaveno vraždění v plynových komorách v
Osvětimi |
||
26. 11.:
plynové komory v
Osvětimi vyhozeny na příkaz nacistů do vzduchu |
||
1945 | 26. 1. – 16. 3.:
z Prahy, Ostravy a Olomouce jsou do Terezína deportováni Židé žijící v tzv. smíšených manželstvích a jejich děti |
|
leden:
evakuace koncentračního a vyhlazovacího tábora
Osvětim |
||
leden:
Pavel absolvoval pochod na vlak do Vladislavi (Loslau) a vlakový transport do Mauthausenu |
||
leden:
Eva absolvovala s maminkou pěší pochod smrti z Grünbergu v Dolním Slezsku přes protektorát směrem na Volary; Evě se podařilo z pochodu utéci, ukryla ji rodina z Postřekova u Domažlic |
||
5. 2.:
1200 terezínských vězňů odjíždí vlakovým transportem do Švýcarska (v transportu bylo 95 osob z Čech a Moravy) |
||
11. 2.:
Růženka deportována spolu s tatínkem transportem AE 3 z Prahy do Terezína |
||
březen:
Pavel absolvoval pochod smrti z Mauthausenu do Melku a nazpět |
||
duben:
Pavel absolvoval další pochod smrti z Mauthausenu do Gunskirchenu |
||
Od 20. dubna:
do Terezína přijíždějí evakuační transporty z vyklizovaných táborů |
||
květen:
Růženka se vrací s tatínkem z Terezína domů do Prahy |
||
léto 1945:
pro Evu přijela do Postřekova rodina její tety Ilony |
||
24. 4. až červen:
tyfová epidemie v Terezíně zavlečená sem evakuačními transporty |
||
3. 5.:
vzniká Česká pomocná akce pro Terezín |
||
4. 5.:
jednotky SS opouštějí Terezín |
||
5. 5.:
velitel Terezína, Karl Rahm, opouští i se svou rodinou Terezín |
||
6. 5.:
provolání Mezinárodního červeného kříže k terezínským vězňům |
||
7. 5.:
pražský rozhlas vyzývá k pomoci Terezínu |
||
8. 5.:
boje v okolí Terezína; večer Terezín osvobozen vojsky Rudé armády postupujícími na Prahu |
||
8. 5.:
KONEC VÁLKY V EVROPĚ |
||
10. 5.:
vojenským velitelem Terezína se stává major Kuzmin, příslušník Rudé armády |
||
11. 5.:
oficiální likvidace ghetta v Terezíně |
||
28. 5.:
zřízena repatriační komise + zahájena repatriace bývalých vězňů ghetta |
||
15. 5.:
Přemysl Pitter získává od České národní rady pro účely zřízení dětských ozdravoven konfiskované zámky ve Štiříně, Olešovicích, Lojovicích a Kamenici u Prahy |
||
květen 1945 – květen 1947:
pobyt dětí z bývalých koncentračních táborů v ozdravovnách na zámcích poblíž Prahy |
||
22. 5.:
do ozdravoven přijíždí prvních 40 židovských dětí z Terezína |
||
červen 1945:
Pavel se vrátil do Pardubic |
||
8. 6.:
Martin přijíždí do ozdravovny v Kamenici, později přemístěn do Štiřína |
||
23. 6.:
Eva Ginzová, Petrova sestra, přijíždí do ozdravovny ve Štiříně |
||
26. 7.:
příjezd prvních 56 německých dětí z internačního tábora v Praze do ozdravoven v zámcích u Prahy |
||
13. 8.:
Martin odjíždí z ozdravovny domů k matce |
||
17. 8.:
ukončení práce repatriační komise pro
Terezín |
||
28. 8.:
Alice se vrací z Anglie do Prahy |
||
listopad 1945:
poslední repatrianti opouštějí
Terezín |
||
1946 | červenec 1946:
Eva přijíždí do Prahy do sirotčince v Belgické ulici |
|
1947 | květen:
„akce zámky“ organizovaná
Přemyslem Pitterem ukončena |
|
LEGENDA:
Růženka Friedová | Eva Löwidtová |
Alice Justitzová | Pavel Werner |
Martin Glas | Petr Ginz |
» zpět na ZAČÁTEK OSY